TOPlist

Vzdělávání v psychoterapii, výcviky

výcvik psychoterapieNejen pro psychologa – psychoterapeuta nekončí vzdělávání převzetím vysokoškolského diplomu. Tak jako v řadě jiných profesí (lékaři, právníci,…) nastupuje psycholog po ukončení vysoké školy dlouhou, náročnou a nákladnou dráhu specializačního vzdělávání, která v zásadě nikdy úplně nekončí.

K tomu, aby svou práci dělal profesionálně a zároveň byl partnerem pro zdravotnictví, musí klinický psycholog a psychoterapeut úspěšně projít dlouhodobým psychoterapeutickým výcvikem, kde si kromě osvojování dovedností na vlastní kůži zakouší roli klienta, dále pak dnes již pětiletým předatestačním vzděláváním, jehož součástí je klinická praxe a je zakončeno náročnou zkouškou.

Na klinické psychology se podobně jako na lékaře a zdravotní sestry vztahuje povinnost celoživotního vzdělávání, což obnáší sbírání kreditů za aktivní či pasivní účast na odborných seminářích a konferencích. Řada psychoterapeutů si navíc po čase zvolí nějaký další terapeutický výcvik, čímž samozřejmě zvýší svou kvalifikaci, ale také zpestří svou práci. Každý takový výcvik je také forma seberozvoje.

Do vzdělávání patří také tzv. případové supervize. Jde o konzultaci „případů“ se zkušenějším kolegou, který je k supervizní práci také vycvičen, případně i s kolegy, kteří jsou součástí supervizní skupiny. Případy (kauzy) jsou prezentovány zcela anonymně, etika i diskrétnost zůstává samozřejmě zachována.

V současné době sám spolupracuji na vedení výcvikových skupin, velmi mě tato práce baví. S frekventatny se ve skupině setkávám pět let, jsem přítomen jejich osobnímu i profesnímu růstu, a i pro mě je to příležitost hodně věcí se naučit. Zároveň sám dokončuji svůj další výcvik zaměřený na práci s tělem. Je to oblast, která mě vždy zajímala a chtěl jsem si v tomto směru doplnit vzdělání.

Také se částečně věnuji lektorské činnosti, přednáším na Pražské vysoké škole psychosociálních studií pro budoucí bakaláře i magistry. Je to pro mě výborná příležitost zůstat v oboru „in“ a číst odbornou literaturu. Zároveň mě baví kontakt se studenty, kteří mají o obor zájem – a těch je na této škole naštěstí většina.

Nejnovější článek

nutriční terapie

Skupinová nebo individuální psychoterapie – kterou zvolit?

Tato otázka nemá univerzální jednoduchou a jednoznačnou odpověď. Nutno říci, že skupinová a individuální psychoterapie jsou rovnocennými metodami a obě mají svou účinnost. Nicméně, pokud přemýšlíte o terapeutické podpoře, v tomto článku přináším možnost zorientovat se v tom, která kritéria vzít v potaz při rozhodování zda se vydat cestou skupinové, či naopak psychoterapie individuální. Někdo hned na první dobrou ví, jaké má preference, že ho to zkrátka táhne ke skupině, nebo naopak spíše do více intimního a užšího prostoru „být…

Další články

Deprese a psycholog – psychoterapeut Psycholog a psychoterapeut často pomáhá lidem, kteří trpí poruchou nálady – depresí. Od špatné nálady či „depky“ se deprese liší tím, že je to buď reakce na závažnou životní událost – většinou ztrátu blízké osoby,…

Psycholog Jan Kulhánek nabízí v článku pohled na různé způsoby, jak říci partnerovi, že ho máme rádi: Svou přehledností a srozumitelností mě zaujal koncept Garyho Chapmana. Pojďme se spolu s ním rozhlédnout v džungli emocí a postojů v dlouhodobém vztahu…

„Toužím po vztahu, ale stále se mi nedaří nějaký vztah navázat.“ „Vidím kolem sebe šťastné páry, a já pořád nic!“ Pohled psychologa na problémy při seznamování, analýza a pojmenování nejistot a obav, které mohou seznámení bránit. Je asi jasné, že někdo…

Comments are closed.