TOPlist

Vzdělávání v psychoterapii, výcviky

výcvik psychoterapieNejen pro psychologa – psychoterapeuta nekončí vzdělávání převzetím vysokoškolského diplomu. Tak jako v řadě jiných profesí (lékaři, právníci,…) nastupuje psycholog po ukončení vysoké školy dlouhou, náročnou a nákladnou dráhu specializačního vzdělávání, která v zásadě nikdy úplně nekončí.

K tomu, aby svou práci dělal profesionálně a zároveň byl partnerem pro zdravotnictví, musí klinický psycholog a psychoterapeut úspěšně projít dlouhodobým psychoterapeutickým výcvikem, kde si kromě osvojování dovedností na vlastní kůži zakouší roli klienta, dále pak dnes již pětiletým předatestačním vzděláváním, jehož součástí je klinická praxe a je zakončeno náročnou zkouškou.

Na klinické psychology se podobně jako na lékaře a zdravotní sestry vztahuje povinnost celoživotního vzdělávání, což obnáší sbírání kreditů za aktivní či pasivní účast na odborných seminářích a konferencích. Řada psychoterapeutů si navíc po čase zvolí nějaký další terapeutický výcvik, čímž samozřejmě zvýší svou kvalifikaci, ale také zpestří svou práci. Každý takový výcvik je také forma seberozvoje.

Do vzdělávání patří také tzv. případové supervize. Jde o konzultaci „případů“ se zkušenějším kolegou, který je k supervizní práci také vycvičen, případně i s kolegy, kteří jsou součástí supervizní skupiny. Případy (kauzy) jsou prezentovány zcela anonymně, etika i diskrétnost zůstává samozřejmě zachována.

V současné době sám spolupracuji na vedení výcvikových skupin, velmi mě tato práce baví. S frekventatny se ve skupině setkávám pět let, jsem přítomen jejich osobnímu i profesnímu růstu, a i pro mě je to příležitost hodně věcí se naučit. Zároveň sám dokončuji svůj další výcvik zaměřený na práci s tělem. Je to oblast, která mě vždy zajímala a chtěl jsem si v tomto směru doplnit vzdělání.

Také se částečně věnuji lektorské činnosti, přednáším na Pražské vysoké škole psychosociálních studií pro budoucí bakaláře i magistry. Je to pro mě výborná příležitost zůstat v oboru „in“ a číst odbornou literaturu. Zároveň mě baví kontakt se studenty, kteří mají o obor zájem – a těch je na této škole naštěstí většina.

Nejnovější článek

koronavirus

Proč se mladí lidé zatím málo očkují?

Povídání s psychologem Janem Kulhánkem na Českém rozhlase Plus: Mladí lidé se do očkování proti covidu-19 příliš nehrnou. První dávku dostala necelá třetina z nich. Vliv na ně mají rodiče i fakt, že je samotné nemoc tolik neohrožuje, je přesvědčený psychoterapeut Jan Kulhánek: „Zdá se mi, že mladí lidé nerozumí dobře tomu, že každý, kdo se naočkuje, přispěje k celku. Tedy k tomu, že bude počet proočkovaných dostatečný na to, abychom se nemuseli znovu dostat do lockdownu nebo jiných velkých…

Další články

Věřit si neznamená být namyšlený, ale nepochybovat o sobě tam, kde to je zbytečné, a naopak se nepřeceňovat ve věcech, které nám zase tak moc nejdou… Co je to zdravé sebevědmí, jak ovlivňuje náš vztah k sobě a k druhým.

O vánocích a vánočních svátcích obecně většina lidí více jí, řada zvyků a společenských rituálů se odehrává u jídelního stolu, lidé jezdí na návštěvy, vaří jídla, která se na jejich tabuli během roku moc neobjevují. Pak přichází Nový rok, novoroční…

Prokrastinace představuje až chorobné odkládání povinností na později. Jaké závažné problémy mohou být s odkládáním spojené? Jak se prokrastinace projevuje? A jak se jí dá vyvarovat?   Rozhovor s psychologem Janem Kulhánkem si můžete poslechnout zde

Comments are closed.