TOPlist

Výchova dětí – přísnost nebo svoboda?

výchova dětí dětský psychologČasto se dnes mluví o tom, jaký je nejlepší přístup k výchově dětí. Někteří psychologové doporučují striktně trvat na pravidlech, která stanoví rodiče, důležitá je důslednost a držení hranic, ve kterých se dítě má pohybovat. Jiní psychologové naopak doporučují nechat dítě o věcech rozhodovat či alespoň spolurozhodovat, přistupovat k dítěti nedirektivně, s respektem k jeho přáním a potřebám.

Autoritativní, direktivní výchova byla samozřejmostí v naší kultuře zhruba do sedmdesátých let dvacátého století. Děti měly hlavně poslouchat, chovat se k rodičům a dospělým obecně s úctou, respektovat autoritu dospělosti. Ještě naši prarodiče svým rodičům vykali, tělesné tresty byly zcela běžnou součástí výchovných prostředků.

Ve Spojených Státech v době Hippies se vše převrátilo k druhému pólu, osobní svoboda a volnost se v hodnotovém žebříku posunuly na první místa a to se samozřejmě projevilo i v přístupu rodičů k dětem. Tradiční autority se měly nahrazovat přirozenou autoritou, dítěti byl přiznán vlastní rozum a vlastní schopnost vědět, co je pro něj dobré a co špatné. Zároveň se ale rozpustily hranice, rodiče svou nedirektivitou přestali děti někam vést.

V naší zemi se trend volné výchovy – respektujícího, nedirektivního přístupu bez autoritativních nároků rodičů, začal prosazovat se zpožděním až po pádu totality. V devadesátých letech jsme byli zaplaveni nejrůznějšími návody, poučkami, trendy, jak se má dítě vychovávat a hlavně jak to dělat jinak než dosud.

Za posledních dvacet let v naší zemi výrazně ubylo fyzických trestů, děti dostávají mnohem větší prostor pro vyjádření svých myšlenek a pocitů, mají větší vliv na plánování aktivit, výběr školy, kroužků. Zároveň se u nás rodiče svým dětem méně věnují, více směrují své děti právě na různé instituce a volnočasové aktivity (v lepším případě) nebo na samostatnou zábavu u počítače či televize (bohužel).

Ubývá autoritativního přístupu, přibývá prvků z volné výchovy. Děti se dnes mnohem více podílejí na rozhodování v rodině, více je jim nasloucháno, více jsou respektována jejich přání a potřeby. Také výrazně ubylo užívání fyzických trestů, což je zcela v pořádku. Na druhou stranu se svým dětem méně věnujeme, což jde přímo proti principům volné výchovy, kde má rodič působit jako přirozený vzor. To může právě díky intenzivnímu vztahu a aktivitám s dítětem.

Způsob výchovy – výchovný styl – by měl odrážet povahu rodičů a také dětí. Každému rodiči je něco přirozené, v něčem je autentický. Klidné a uspořádané dítě také potřebuje jiný přístup než divoké, hodně se prosazující dítě.

Rodiče vytvářejí pro své dítě bezpečný a inspirativní prostor pro jeho zdravý vývoj. Některé děti pro své bezpečí potřebují více usměrnit, více držet hranice, které je chrání. Jiné děti zase potřebují velkou podporu k samostatnosti. To se samozřejmě netýká pouze povahy rodiče a dítěte, ale také věku samotného dítěte, nároky a potřeby dětí se s jejich věkem mění a měnit by se měl i přístup rodičů.

Pocit bezpečí a inspirativní prostředí nezajišťuje svoboda dítěte nebo vymezování hranic, ale především láskyplný vztah rodičů k dítěti a rodičů mezi sebou. Kromě záměrné výchovy, při které rodiče nějak na své dítě působí, se ve vývoji uplatňuje především atmosféra v rodině, kterou tvoří vztahy a spoluprožívaná každodennost.

Pokud tedy chceme, aby nebyly děti zbytečně agresivní, neměli bychom být agresivní v komunikaci mezi sebou ani my, dospělí. Pokud nám nemají děti lhát, nesmíme lhát ani my. Má-li dítě poslouchat, co mu říkáme a reagovat na to, musíme se navzájem poslouchat i my. A potřebujeme-li držet nějaké hranice, pravidla, měli bychom si dobře rozmyslet, co je podstatné a v tom být pak důslední.

Nejnovější článek

Děti a rodiče v rozmanitých rodinách

Psycholog a psychoterapeut Jan Kulhánek vydal knihu, ve které čtivým a srozumitelným způsobem popisuje psychologii dnešní rodiny, vztahy mezi dětmi a rodiči. V knize zúročuje svou více než dvacetiletou zkušenost s prací s dětmi a rodinami. Kniha přináší jedinečný vhled do světa rodinných vztahů a jejich proměn v kontextu moderní společnosti. Autor, zkušený psychoterapeut a klinický psycholog Jan Kulhánek, se věnuje různým podobám rodinných struktur, přičemž zkoumá tradiční i netradiční modely, jako jsou multikulturní rodiny, stejnopohlavní páry, polyamorní vztahy či patchworkové…

Další články

Nutriční terapeutka Šárka Jakešová Více o ní včetně kontaktu najdete zde Ráda byste zhubla, ale nechce se vám držet přísnou dietu? Existuje sedm jednoduchý triků, které nestojí skoro žádné úsilí, přesto mají efekt. 1. Déle spěte Jděte spát o hodinu…

Deprese a psycholog – psychoterapeut Psycholog a psychoterapeut často pomáhá lidem, kteří trpí poruchou nálady – depresí. Od špatné nálady či „depky“ se deprese liší tím, že je to buď reakce na závažnou životní událost – většinou ztrátu blízké osoby,…

Kolegyně Jana Růžičková, dětská psycholožka a psychoterapeutka, vydala knihu příběhů z psychoterapeutické praxe, kde autorka čtivou formou sdílí své zkušenosti s prací s dospívajícími, kteří už nejsou tak úplně děti a ještě nejsou dospělí… Více o knize najdete zde  

Comments are closed.