TOPlist

Společné jídlo sbližuje

psychoterapie rodinná terapie andělJídlo je dnes předmětem velkého zájmu odborníků i široké veřejnosti, nejčastěji se skloňuje v souvislosti s dietami, televizními pořady o jídle a recepty na různé lahůdky.

Jídlo je pro nás zdrojem energie pro život, ale také zdrojem úzkosti z nadváhy, výrazem sebeprojevení a světonázoru v rámci životního stylu. Od malička jsme jídlem (zejména sladkostmi) odměňováni za chování, které se rodičům líbí, stejně tak trestáni za nepřijatelné chování. Dobré jídlo je tedy i projevem lásky či zloby.

Jídlo z neuropsychologického hlediska přímo ovlivňuje i naše nálady a emoce – hlad způsobuje podrážděnost, pocity nedostatku, někdy i úzkost. Nasycení dobrým jídlem pak naopak uklidnění, pocit, že svět je v pořádku. Jídlo zvedne glykemii, nasytí chuť i oči, společné jedení prohlubuje pocit porozumění, stejného naladění zúčastněných u stolu.

Psychologové a psychoterapeuti často mluví o důležitosti společného jídla v rodině jako tmelícího rituálu. Psychologové v byznysu zase vědí, že důležité pracovní schůzky se často dějí při konzumaci dobrého jídla a není to rozhodně náhoda.

Společné jedení rozhodně není prostorem pro řešení konfliktních situací, nedorozumění, náročných starostí. Stres výrazně snižuje schopnost jídlo si vychutnat, dobře ho trávit, mít z něj a společného posezení pozitivní pocity.

Nejnovější článek

krize psycholog

Velký problém s důvěrou v autority v době koronakrize

Když přišel první lockdown, založil bezplatnou linku pomoci. Lidé volali kvůli strachu z nákazy, osamění, ale i problémům s rodinným soužitím. Teď je ale situace jiná, tvrdí psycholog Jan Kulhánek z Psychoterapie Anděl. Soudržnost a boj proti společnému nepříteli − viru − zmizely. Zůstala zlost a nejistota. „Lidé nevěří autoritám, že jednají správně a boj s pandemií zvládnou,“ míní. Situaci nepomáhá, že se názory na nebezpečnost nákazy ve společnosti různí. Pokud bude stav nouze trvat moc dlouho, mohou deprese a…

Další články

Smysl pro pořádek, pro čistotu, posedlost úklidem, duševní porucha, obsedantně kompulzivní porucha – to jsou témata dalšího videa, ve kterém psycholog a psychoterapeut Jan Kulhánek tyto jevy komentuje.

Šetřit? Rozhazovat? Každý jsme jiný a taky každý volíme jinou cestu. Partnerské vztahy velmi často pohoří na nevyjasněném přístupu k rodinném rozpočtu. Co s tím? Rozhovor s psychologem si můžete poslechnout zde

Občas se mě někdo ze známých ptá, jestli se může psychoterapeutem stát každý, nebo je třeba mít speciální nadání. Říkávám, že je to podobné jako s jiným řemeslem – je třeba se něco naučit, v tomto případě vystudovat vysokou školu…

Comments are closed.