Společné jídlo sbližuje
Jídlo je dnes předmětem velkého zájmu odborníků i široké veřejnosti, nejčastěji se skloňuje v souvislosti s dietami, televizními pořady o jídle a recepty na různé lahůdky.
Jídlo je pro nás zdrojem energie pro život, ale také zdrojem úzkosti z nadváhy, výrazem sebeprojevení a světonázoru v rámci životního stylu. Od malička jsme jídlem (zejména sladkostmi) odměňováni za chování, které se rodičům líbí, stejně tak trestáni za nepřijatelné chování. Dobré jídlo je tedy i projevem lásky či zloby.
Jídlo z neuropsychologického hlediska přímo ovlivňuje i naše nálady a emoce – hlad způsobuje podrážděnost, pocity nedostatku, někdy i úzkost. Nasycení dobrým jídlem pak naopak uklidnění, pocit, že svět je v pořádku. Jídlo zvedne glykemii, nasytí chuť i oči, společné jedení prohlubuje pocit porozumění, stejného naladění zúčastněných u stolu.
Psychologové a psychoterapeuti často mluví o důležitosti společného jídla v rodině jako tmelícího rituálu. Psychologové v byznysu zase vědí, že důležité pracovní schůzky se často dějí při konzumaci dobrého jídla a není to rozhodně náhoda.
Společné jedení rozhodně není prostorem pro řešení konfliktních situací, nedorozumění, náročných starostí. Stres výrazně snižuje schopnost jídlo si vychutnat, dobře ho trávit, mít z něj a společného posezení pozitivní pocity.
Nejnovější článek
Děti a rodiče v rozmanitých rodinách
Psycholog a psychoterapeut Jan Kulhánek vydal knihu, ve které čtivým a srozumitelným způsobem popisuje psychologii dnešní rodiny, vztahy mezi dětmi a rodiči. V knize zúročuje svou více než dvacetiletou zkušenost s prací s dětmi a rodinami. Kniha přináší jedinečný vhled do světa rodinných vztahů a jejich proměn v kontextu moderní společnosti. Autor, zkušený psychoterapeut a klinický psycholog Jan Kulhánek, se věnuje různým podobám rodinných struktur, přičemž zkoumá tradiční i netradiční modely, jako jsou multikulturní rodiny, stejnopohlavní páry, polyamorní vztahy či patchworkové…
Další články
O pozitivním vlivu hudby, zejména té klasické, se mezi vědci, učiteli i rodiči hovoří již od 50. let minulého století. Změnil se za tu dobu pohled na její roli v procesu učení? A jak ji můžete využít třeba při vysvětlování…
Autorkou textu je Václava Jančová, psycholog a psychoterapeut Nedostatek sebevědomí dítěte bývá jedním z častých důvodů, s nimiž se rodiče obrací na psychologa.Tak jako matka, která vyčítavým hlasem vyjmenovává v úvodu sezení takřka nekonečný seznam neřestí své dospívající dcery. „Je strašně…
Co s námi udělal rok pandemie, lockdownu a sociální izolace? Co všechno v našem životě změnil a co můžeme očekávat od postcovidové doby? „Naučili jsme se snášet nejistotu a protřídili jsme si vztahy… ČÍST CELÝ ČLÁNEK
