TOPlist

Psychologie vztahu k vlastnímu tělu

spánek psychoterapieSvé tělo můžeme mít rádi, můžeme na něj být hrdí, může být centrem naší péče o sebe, může přinášet příjemné a vzrušující pocity. Své tělo můžeme ale také nemít rádi, dokonce nenávidět, tělo může být pro nás velkým zdrojem úzkosti, nejistoty, pocitů méněcennosti. Jak vzniká vztah k vlastnímu tělu z pohledu vývojové psychologie, vlivu kultury, náboženství a jak ovlivňuje náš vztah k tělu traumatická zkušenost?

Ke svému tělu jakou součásti sebe sama získáváme vztah od narození a na to, jaký vztah si vytvoříme, jak budeme své tělo vnímat a prožívat, má vliv především vztah rodičů a dítěte. Pokud je tělo především zdrojem příjemných pocitů, pak se vyvíjí v raném dětství spíše vztah pozitivní. Negativní postoje k vlastnímu tělu podporuje fyzické trestání, nedostatek fyzické blízkosti, odmítání či příkoří vrstevníků v důsledku tělesného handicapu či obezity, silný pocit sexuální nepřitažlivosti v dospívání.

V řecké mytologii bylo tělo chrámem pro duši, v Novém zákoně se z těla stává nástroj, podpůrný prostředek pro duši, dnes je z něj do určité míry modla. Dnešní doba nás vede k postoji, že co se nám nelíbí a nevyhovuje nám, můžeme a měli bychom změnit.

Významnou psychologickou teorií, která popisuje vztahování se ke svému tělu, je Body-Image. Věnuje se právě vývoji postojů, emocí, myšlenek a chování, spojených s naším tělem a našemu kognitivnímu začlenění vztahu k tělu do našeho celkového sebevědomí. Tento pohled vychází z kognitivní psychologie, která se zaměřuje na zkoumání toho, jak poznáváme od narození svět. Každý jsme od mala velmi aktivním „vědcem“, informace o světě a o sobě nepřijímáme nijak pasivně, ale adekvátně ke svému věku si vytváříme představy, jak vše funguje.

Pokud od dětství převažuje spíše příjemná, radostná zkušenost s vlastním tělem, pak naše představa je, že tělo je dobré, že nám pomáhá při prožívání příjemných emocí i v sociálním kontaktu s druhými lidmi. Pokud ale zažíváme skrze své tělo opakovaně nepříjemné pocity – fyzické tresty, posměch, odmítání, stává se tělo zdrojem úzkosti, nejistoty, hanby, je přítěží.

Tak, jako můžeme zlepšit negativní vztah k druhému člověku, pokud o to opravdu stojíme, můžeme zlepšit také vztah k vlastnímu tělu. Psychoterapie je určitě jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout. Během terapie lépe porozumíme důvodům, proč své tělo nemáme rádi, společně s terapeutem získáme inspiraci pro zlepšení stavu a důležitá je také „korektivní zkušenost“.

Korektivní zkušenost v terapii znamená zpracovaný zážitek, který pozitivním způsobem opraví naší dosavadní představu o sobě či o druhých lidech. Psychoterapie také nabízí přijetí a porozumění, některé terapeutické směry pak přímou práci s tělem pomocí technik.

Nejnovější článek

O snech a snění (podcast)

Zajímají vás sny? Vrtá vám někdy hlavou, proč se vám zrovna tohle zdálo? Poslechněte si epizodu o snech – povídání s psychoterapeutem Janem Kulhánkem – v podcastu MUDrování Poslechnout podcast  

Další články

Rozhlasoví dokument o jednom velkém snu z archivu Českého rozhlasu. Po dokumentu následuje rozhovor s Dušanem Sahulou z Pražské parloplavební společnosti a psychologem Janem Kulhánkem. Proč nás fascinuje voda? A jakou roli v našem životě hrají sny a touhy? Co…

Konzultace psychologa nemusejí vždy řešit psychické problémy či přímo léčit duševní poruchy. Psychologické poradenství chápu jako nabídku služby pro klienty, kteří chtějí pracovat na svém seberozvoji v osobním i pracovním životě, může také jít o jednorázové konzultace, kdy chce klient…

Může se člověk stát závislým na facebooku či twitteru? Jak se taková závislost projevuje? Jsou nějaké věkové skupiny, které mohou případně do takové závislosti snáze spadnout? V čem je odlišné působení a užívání sociálních sítí dětmi a dospělými? Vyslechnout rozhovor…

Comments are closed.