Jedna z mnoha definic popisuje rodinnou terapii jako přístup zaměřený na změnu symptomatického chování a na vztahové problémy v rodinných a sociálních systémech v souvislosti s psychickou poruchou nebo somatickým onemocněním jednotlivce nebo více členů rodiny. Předpokládáme, že na vzniku a průběhu nemoci se podílejí faktory biologické i sociální, mezi nimiž hraje rodinný systém hlavní roli. Rodina pak představuje kontext uplatňující se při vzniku nebo udržování onemocnění a také při jeho léčbě a ústupu. Rodinný systém může napomáhat či bránit změně nutné ke zlepšení onemocnění.

Do rodinné terapie přichází tedy nejčastěji rodina, dvojice či pár (zde hovoříme o párové terapii či terapii partnerských dvojic), nebo je možné rodinně terapeuticky pracovat i s jednotlivcem. Za partnerské dvojice považujeme dvojice, které spolu chodí, dále dvojice, které spolu žijí a páry manželské a rodičovské. Při práci s nimi klademe důraz na neutralitu a aktivitu terapeuta, při terapii se hledají možné shody a kompromisy. S jedním klientem pracujeme tehdy, vyžaduje-li to druh problému i kontext terapeutické situace. Může se jednat o klienty, keří žijí sami nebo v natolik konfliktní rodinné situaci, že by se práce s rodinou stala nepřehlednou a příliš komplikovanou. Někdy klienti či pacienti dávají individuálnímu kontaktu přednost a např. adolescenti tím mohou vyjadřovat své osamostatňování. Vždy je ale nutné, na rozdíl od individuální psychoterapie, uvažovat v kontextu celého rodinného systému.

Rodinná terapie klade velký důraz na komunikaci v rodině a hledání jejího zlepšení. Změna komunikace nebo struktury rodinného systému, nový pohled na řešení problému a na vztah ke zdraví a nemoci, dává možnost změny symptomatického chování a projevů nemoci. Za specifika rodinné terapie lze považovat práci v terapeutické dvojici, v týmu odborníků nebo v reflexním týmu, pořizování audio či video nahrávek a používání jednosměrného zrcadla do další pozorovací místnosti. Při tomto způsobu práce je nezbytný souhlas členů rodiny a samozřejmostí je dodržování lékařského tajemství.

Proces rodinné terapie začíná prvním kontaktem mezi terapeutem či terapeutickým týmem a rodinou, v několika úvodních sezeních vytvářejí kontrakt, společně se zamýšlejí nad motivací k léčbě a nad možnými překážkami v další spolupráci. Jednotlivá sezení trvají 60-120 minut a intervaly mezi nimi jsou obvykle 1-6 týdnů . Terapeut se spolu s rodinou věnuje pochopení rodinného systému, vztahů, hranic, komunikace, rituálů atd. a intervenuje v duchu některého přístupu a směru (např. systemický, behaviorální) k navození změny v rodině. Terapie je ukončena při naplnění počátečního kontraktu po dohodě s rodinou a vymizení nebo zmírnění příznaků a vztahových problémů. Terapii je možno ukončit kdykoli v jejím průběhu ze závažných důvodů jako je např. ztráta motivace nebo důvěry.