TOPlist

Jak souvisí agresivita s hraním počítačových her – nové poznatky

počítačové hry psycholog psychoterapie andělPsychologové i široká veřejnost, zejména rodiče, dlouhé roky diskutují, zda hraní počítačových her s agresivní tématikou (realistické bojové hry, střílečky) zvyšuje agresivitu dětí, či naopak slouží jako ventil napětí, které se pak nemusí jinde negativně projevovat.

Hry jsou stále realističtější a velký posun v tom přinesla i dostupnost trojrozměrného zážitku v podobě 3D brýlí a prostorového ovládání. Je kolem toho hodně dojmů, i psychologové se často vyjadřují pod vlivem svého názoru či zkušeností s pacienty. Takže výzkum, který by dal odpověď, založenou na objektivnějším zpracování dat většího počtu zkoumaných osob, je velmi vítán.

Vědci z univerzity v Chia uspořádali experiment se 194 studenty, z nichž dvě třetiny byly ženy. Všichni měli za úkol hrát realistickou počítačovou hru (GTA) po dobu 15 minut, jedna část zkoumaných osob měla provádět nenásilné aktivity, druhá pak naopak násilné. Někteří napříč oběma skupinami hráli u běžného monitoru, další pak s 3D brýlemi. Po 15 minutách byly všichni dotazováni na svou náladu, vědci se zajímali zejména na aktuální míru pociťované agrese.

Výsledek byl zajímavý a podle psychologů očekávatelný: Hráči s agresivním (násilným) chováním během hry měli po 15 minutách výrazně větší prožitek vzteku (agresivní emoce), hráči s 3D brýlemi tyto agresivní emoce prožívali ještě intenzivněji. Proč?

Střílení v realistických hrách je spojeno s poměrně značným stresem, který je ale prožíván příjemně, protože je hráč zároveň v bezpečí, nic se mu reálně nemůže stát. Proto mají lidé pocit, že jde o ventil, relaxace, bezpečný adrenalin. Pravdou ale je, že stres, spojený s nastartováním našeho organismu do „pohotovostního režimu“, v němž jsme připraveni rychleji reagovat, útočit nebo utíkat, potřebuje vyplavit reálnou akcí, simulace prostě nestačí.

Jiný výzkum před lety prokázal, že dlouhodobé vystavování situacím, ve kterých musíme útočit nebo se bránit, snižuje zábrany člověka v použití agrese jako prostředku řešení konfliktu. To je logické – pohybujeme-li se v nebezpečném prostředí, je naše schopnost rychle a efektivně konat otázkou přežití.

U dětí lze v souladu s teorií učení snadno doložit, jak se strategie „agrese v případě ohrožení“ při častém opakování dostává pod kůži a stává se automatizmem.

Agresivitu po hraní a změnu nálady obecně zvyšuje realističnost hry, délka a častost hraní a aktivita bezprostředně po hraní.

Bylo by zajímavé udělat výzkum, jak pomáhá agresivní stres snížit aktivní pohyb a zda je rozdíl např. mezi běháním a boxem.

Nejnovější článek

Jana Růžičková

Dívka pod hladinou – příběhy z psychoterapie dospívajících

Kolegyně Jana Růžičková, dětská psycholožka a psychoterapeutka, vydala knihu příběhů z psychoterapeutické praxe, kde autorka čtivou formou sdílí své zkušenosti s prací s dospívajícími, kteří už nejsou tak úplně děti a ještě nejsou dospělí… Více o knize najdete zde  

Další články

To, že dnes děti méně čtou, není nic nového. Vidí to rodiče i učitelé na základních a středních školách. Knihy vystřídaly časopisy, internetový obsah to také nezachrání, stále roste popularita sledování videa. Bude to mít nějaký vliv na vývoj dětské…

Povídání s youtuberem Standou – manipulace a strach, závislost na pornografii a PC hrách, Elon Musk a jeho Neuralink… O manipulaci strachem zde Celý rozhovor zde

Puberta je zrychlený čas dospívání, a to jak po stránce fyzické, tak zejména psychické. Je to období změn tělesných proporcí, růstu a řady dalších biologických faktorů. Podstatně víc ale rodiče vnímají a pociťují psychologické změny. Dítě se víc hádá, častěji…

Comments are closed.