Přepište učebnice vývojové psychologie
Psychologie popisuje vývoj člověka od narození už více než 100 let. Obecně nejznámější je přínos Sigmunda Freuda, který přišel počátkem 20. století s teorií psychoanalýzy – jací jsme dnes záleží na našich osobních zkušenostech od narození a nejvýznamnější úlohu zde hráli rodiče, zejména pak matka. Freud sám svou teorii několikrát přepracoval a jeho následovníci se zaměřili právě na co nejpodrobnější popis působení vztahu matka – dítě na vývoj dětské psychiky.
Vývojová psychologie určitě nezkoumá psychický vývoj pouze pohledem psychoanalýzy, existuje řada jiných teorií, založených více na experimentech a pozorování. Zájem ale zůstává u vztahu matka – dítě a to zejména pokud se věnujeme období od narození do pěti let života.
V naší kultuře se opravdu o miminka a malé děti staraly primárně matky a měli s ním největší kontakt, to se ale v posledních deseti letech výrazně změnilo. Stále častěji se do přímé péče o miminka zapojují otcové a to nejen svátečně, ale celkem pravidelně. Otcové si s dětmi jen nehrají, ale oblékají je, krmí, přebalují, chodí s nimi na hřiště nebo např. k lékaři.
Vzniká tak odmala pevnější pouto mezi otcem a dítětem, které přímo ovlivňuje psychický vývoj a v pozdějším věku přispívá k vzájemnému hlubšímu vztahu.
Pokud se stává, že vztah mezi matkou a dítětem je z nějakého důvodu komplikovaný či narušený (např. důsledkem úplně odlišného temperamentu matky a dítěte, nemocí matky včetně duševní poruchy, složitým vztahem matky ke své mateřské roli), může pevnější pouto s otcem dítěti mnohé vynahradit.
Pak ale přestávají platit teorie (podpořené výzkumy), popisující pouze ze zkušenosti s matkou utváření pocitu základního bezpečí dítěte, jistoty v blízkém vztahu, schopnost se adekvátně k věku osamostatňovat. Pokud dítě tráví třetinu svého času s tatínkem, má jejich vztah podstatný vliv na vývoj psychiky dítěte. Hodně pak záleží, jak podobný či odlišný přístup má k dítěti otec a matka, vlivy rodičů se nesčítají, ale mohou se doplňovat nebo v horším případě jít proti sobě.
Moderní psychologii chybí výzkum vlivu moderních otců, kteří se už od začátku své otcovské role podílejí přímo na péči a výchově, na psychiku jejich dětí.
Společnost je k pečujícím otcům velmi kladně nastavená, což pro novopečené tatínky působí povzbudivě. Zároveň je tu větší potřeba matek podělit se s partnerem o péči, řada žen nechce dnes během mateřské fungovat jen jako chůva a nebo se chce vracet dříve alespoň na částečný úvazek do zaměstnání.
Řada otců je v aktivní rodičovské roli spokojenější, své dítě mnohem lépe poznají už odmala, nejsou jen živitelé, více si užívají radostí a lépe rozumějí starostem souvisejícím s péčí o dítě. Matky jsou méně frustrované a mohou se i v prvních letech mateřství věnovat také sobě a svým potřebám.
Nejnovější článek
Děti a rodiče v rozmanitých rodinách
Psycholog a psychoterapeut Jan Kulhánek vydal knihu, ve které čtivým a srozumitelným způsobem popisuje psychologii dnešní rodiny, vztahy mezi dětmi a rodiči. V knize zúročuje svou více než dvacetiletou zkušenost s prací s dětmi a rodinami. Kniha přináší jedinečný vhled do světa rodinných vztahů a jejich proměn v kontextu moderní společnosti. Autor, zkušený psychoterapeut a klinický psycholog Jan Kulhánek, se věnuje různým podobám rodinných struktur, přičemž zkoumá tradiční i netradiční modely, jako jsou multikulturní rodiny, stejnopohlavní páry, polyamorní vztahy či patchworkové…
Další články
Jde o závislost na internetu a to v jakékoliv podobě – brouzdání po webových stránkách, návštěvy sociálních sítí, hraní online her, navštěvování seznamek. To samozřejmě neznamená, že každý, kdo aktivně používá internet, je netholik. Psychologové už dlouhodobě dokáží dobře definovat…
Psycholog a psychoterapeut Jan Kulhánek vydal knihu, ve které čtivým a srozumitelným způsobem popisuje psychologii dnešní rodiny, vztahy mezi dětmi a rodiči. V knize zúročuje svou více než dvacetiletou zkušenost s prací s dětmi a rodinami. Kniha přináší jedinečný vhled do…
Nutriční terapeutka Karolína Hlavatá Příjem potravy je jednou ze základních potřeb živých organismů. Pro člověka je i zdrojem potěšení a plní důležité společenské role. Co ale když se jídlo stane naším nepřítelem? Každé sousto navíc je provázeno pocitem viny a…





