TOPlist

Přepište učebnice vývojové psychologie

rodinka-spolu-lesPsychologie popisuje vývoj člověka od narození už více než 100 let. Obecně nejznámější je přínos Sigmunda Freuda, který přišel počátkem 20. století s teorií psychoanalýzy – jací jsme dnes záleží na našich osobních zkušenostech od narození a nejvýznamnější úlohu zde hráli rodiče, zejména pak matka. Freud sám svou teorii několikrát přepracoval a jeho následovníci se zaměřili právě na co nejpodrobnější popis působení vztahu matka – dítě na vývoj dětské psychiky.

Vývojová psychologie určitě nezkoumá psychický vývoj pouze pohledem psychoanalýzy, existuje řada jiných teorií, založených více na experimentech a pozorování. Zájem ale zůstává u vztahu matka – dítě a to zejména pokud se věnujeme období od narození do pěti let života.

V naší kultuře se opravdu o miminka a malé děti staraly primárně matky a měli s ním největší kontakt, to se ale v posledních deseti letech výrazně změnilo. Stále častěji se do přímé péče o miminka zapojují otcové a to nejen svátečně, ale celkem pravidelně. Otcové si s dětmi jen nehrají, ale oblékají je, krmí, přebalují, chodí s nimi na hřiště nebo např. k lékaři.

Vzniká tak odmala pevnější pouto mezi otcem a dítětem, které přímo ovlivňuje psychický vývoj a v pozdějším věku přispívá k vzájemnému hlubšímu vztahu.

Pokud se stává, že vztah mezi matkou a dítětem je z nějakého důvodu komplikovaný či narušený (např. důsledkem úplně odlišného temperamentu matky a dítěte, nemocí matky včetně duševní poruchy, složitým vztahem matky ke své mateřské roli), může pevnější pouto s otcem dítěti mnohé vynahradit.

Pak ale přestávají platit teorie (podpořené výzkumy),  popisující pouze ze zkušenosti s matkou utváření pocitu základního bezpečí dítěte, jistoty v blízkém vztahu, schopnost se adekvátně k věku osamostatňovat. Pokud dítě tráví třetinu svého času s tatínkem, má jejich vztah podstatný vliv na vývoj psychiky dítěte. Hodně pak záleží, jak podobný či odlišný přístup má k dítěti otec a matka, vlivy rodičů se nesčítají, ale mohou se doplňovat nebo v horším případě jít proti sobě.

Moderní psychologii chybí výzkum vlivu moderních otců, kteří se už od začátku své otcovské role podílejí přímo na péči a výchově, na psychiku jejich dětí.

Společnost je k pečujícím otcům velmi kladně nastavená, což pro novopečené tatínky působí povzbudivě. Zároveň je tu větší potřeba matek podělit se s partnerem o péči, řada žen nechce dnes během mateřské fungovat jen jako chůva a nebo se chce vracet dříve alespoň na částečný úvazek do zaměstnání.

Řada otců je v aktivní rodičovské roli spokojenější, své dítě mnohem lépe poznají už odmala, nejsou jen živitelé, více si užívají radostí a lépe rozumějí starostem souvisejícím s péčí o dítě. Matky jsou méně frustrované a mohou se i v prvních letech mateřství věnovat také sobě a svým potřebám.

Nejnovější článek

Děti a rodiče v rozmanitých rodinách

Děti a rodiče v rozmanitých rodinách

Psycholog a psychoterapeut Jan Kulhánek vydal knihu, ve které čtivým a srozumitelným způsobem popisuje psychologii dnešní rodiny, vztahy mezi dětmi a rodiči. V knize zúročuje svou více než dvacetiletou zkušenost s prací s dětmi a rodinami. Kniha přináší jedinečný vhled do světa rodinných vztahů a jejich proměn v kontextu moderní společnosti. Autor, zkušený psychoterapeut a klinický psycholog Jan Kulhánek, se věnuje různým podobám rodinných struktur, přičemž zkoumá tradiční i netradiční modely, jako jsou multikulturní rodiny, stejnopohlavní páry, polyamorní vztahy či patchworkové…

Další články

Zvládání dlouhodobé karantény je samozřejmě velice individuální záležitost. Přesto existují tipy, na kterých se řada psychologů shodne. Jedním z nich je dodržování určitého denního režimu. Jan Kulhánek k němu přidává ale i takzvanou informační dietu. Celý článek a video najdete…

Ke zdravému životnímu stylu určitě patří také kvalitní a pravidelné stravování. Psychologové dobře vědí, že to, jak o sebe pečujeme při výběru potravin, skladbě jídla a pravidelnosti ve stravování, se učíme odmala. Nejen naše rodina, ale i atmosféra kolem společného…

Kde jsou hranice intimity? Existuje nějaká mez, kdy už není určité chování vnímáno jako normální odchylka, daná rodinnými zvyklostmi? Já (Jan Kulhánek – psycholog, psychoterapeut) takovou mez vnímám zřetelně ve dvou věcech: intimita jako společně prožívaná blízkost v psychické i…

Comments are closed.