TOPlist

Šetřílci a rozhazovači

test psychické kondiceŠetrnost či velkorysost jsou vlastnosti, kterých si lidé v naší kultuře celkem cení. Jako u jiných vlastností nebo způsobů chování, je i v tomto případě extrémní projev šetření či rozhazování peněz protivný, omezující a dá se říci i patologický. Hodně záleží na intenzitě a adekvátnosti k finanční situaci, je přeci velký rozdíl, pokud je někdo pro svůj způsob zacházení s penězi vnímaný jako skromný, šetrný nebo lakomý, držgrešle. Podobně je to s utrácením – můžeme být velkorysí, umět si užívat života, ale také nezodpovědní, shopoholici, hýřilové.

Od dětství učíme zacházet své děti s penězi tím, že jim dáváme kapesné, nekoupíme jim vše nač si ukáží, podporujeme je v dávání dárků kamarádům a sami jsme jim vzory. Později se dospívající děti učí poznat hodnotu peněz tím, že si začínají sami na brigádách vydělávat. Takto dětem pomáháme vytvořit si zdravý vztah k penězům – naučit se peníze vydělat a s nimi si dobře žít, vyhnout se extrémům, které poškozují nás i naše blízké.

Pokud máme zajištěné základní potřeby – máme co jíst a kde spát, pak jsou peníze prostředkem k zajištění pohodlí, příjemných zážitků, poznávání nového, ale také nás chrání před strachem z nejistoty, z toho, že nám bude něco důležitého chybět, také nám zvyšují pocit vlastní hodnoty.

Extrémní šetřílkovství se dá popsat jako projev úzkosti z toho, že nebudu dobře připravený na všechno špatné, co se v budoucnu může stát. Tito lidé mají malou důvěru ve svět, těžko snáší nejistotu a potřebují mít věci hodně pod kontrolou. To se může rozvinout až v duševní poruchu – sběratelská vášeň, častý pocit, že sám mám málo a obavy z toho, co přijde vedou k nutkavému myšlení, utrácení a nakupování prudce zvyšuje úzkost, kontrola účtů přináší uklidnění.

Extrémní utrácení peněz je trochu podobně také projevem vnímání nedostatku a to většinou v citové oblasti. Hlad po citech – lásce a pozornosti, ale i po větší sebehodnotě a obdivu, vede k utrácení často vysoko nad rámec svých finančních možností. Tito lidé jakoby nevěděli či zapomněli, že štěstí si za peníze nekoupí. Rozhazování peněz má hodně rysy závislosti, utrácení a nakupování se může stát drogou.

Zacházení s penězi má také sociální, vztahový rozměr. Pokud je v rodině někdo z dospělých velkým šetřílkem, ostatní jeho chování vnímají jako omezující, dusivé, je pro ně žábou na prameni, na které jsou ostatní členové rodiny nejen ohledně peněz závislí. Velcí utráceči dokáží naopak v těch nejbližších vyvolávat úzkost a vztek, pocit bezpečí narušuje strach z dluhů a půjček. Se závislostí je to tu naopak, utráceči se svým chováním dostávají do závislosti na svém okolí.

Nejnovější článek

O snech a snění (podcast)

Zajímají vás sny? Vrtá vám někdy hlavou, proč se vám zrovna tohle zdálo? Poslechněte si epizodu o snech – povídání s psychoterapeutem Janem Kulhánkem – v podcastu MUDrování Poslechnout podcast  

Další články

Koronavirová opatření se pomalu uvolňují a společnost se zvolna vrací k normálu. Bude to ale život jako dřív? Jak se koronavirová zkušenost promítne do našeho života a psychiky? Jak ovlivní naše vztahy a budoucnost? Rozhovor s psychologem Janem Kulhánkem Audio…

Prožívání světa adolescentem se v podstatě pohybuje mezi tím, co je důležité pro něj samotného a tím, co po něm chtějí ostatní (rodiče, škola…). Tato dvě pole zájmů se v různé míře doplňují, častěji si však odporují, jsou od sebe…

Může se člověk stát závislým na facebooku či twitteru? Jak se taková závislost projevuje? Jsou nějaké věkové skupiny, které mohou případně do takové závislosti snáze spadnout? V čem je odlišné působení a užívání sociálních sítí dětmi a dospělými? Vyslechnout rozhovor…

Comments are closed.