TOPlist

Šetřílci a rozhazovači

test psychické kondiceŠetrnost či velkorysost jsou vlastnosti, kterých si lidé v naší kultuře celkem cení. Jako u jiných vlastností nebo způsobů chování, je i v tomto případě extrémní projev šetření či rozhazování peněz protivný, omezující a dá se říci i patologický. Hodně záleží na intenzitě a adekvátnosti k finanční situaci, je přeci velký rozdíl, pokud je někdo pro svůj způsob zacházení s penězi vnímaný jako skromný, šetrný nebo lakomý, držgrešle. Podobně je to s utrácením – můžeme být velkorysí, umět si užívat života, ale také nezodpovědní, shopoholici, hýřilové.

Od dětství učíme zacházet své děti s penězi tím, že jim dáváme kapesné, nekoupíme jim vše nač si ukáží, podporujeme je v dávání dárků kamarádům a sami jsme jim vzory. Později se dospívající děti učí poznat hodnotu peněz tím, že si začínají sami na brigádách vydělávat. Takto dětem pomáháme vytvořit si zdravý vztah k penězům – naučit se peníze vydělat a s nimi si dobře žít, vyhnout se extrémům, které poškozují nás i naše blízké.

Pokud máme zajištěné základní potřeby – máme co jíst a kde spát, pak jsou peníze prostředkem k zajištění pohodlí, příjemných zážitků, poznávání nového, ale také nás chrání před strachem z nejistoty, z toho, že nám bude něco důležitého chybět, také nám zvyšují pocit vlastní hodnoty.

Extrémní šetřílkovství se dá popsat jako projev úzkosti z toho, že nebudu dobře připravený na všechno špatné, co se v budoucnu může stát. Tito lidé mají malou důvěru ve svět, těžko snáší nejistotu a potřebují mít věci hodně pod kontrolou. To se může rozvinout až v duševní poruchu – sběratelská vášeň, častý pocit, že sám mám málo a obavy z toho, co přijde vedou k nutkavému myšlení, utrácení a nakupování prudce zvyšuje úzkost, kontrola účtů přináší uklidnění.

Extrémní utrácení peněz je trochu podobně také projevem vnímání nedostatku a to většinou v citové oblasti. Hlad po citech – lásce a pozornosti, ale i po větší sebehodnotě a obdivu, vede k utrácení často vysoko nad rámec svých finančních možností. Tito lidé jakoby nevěděli či zapomněli, že štěstí si za peníze nekoupí. Rozhazování peněz má hodně rysy závislosti, utrácení a nakupování se může stát drogou.

Zacházení s penězi má také sociální, vztahový rozměr. Pokud je v rodině někdo z dospělých velkým šetřílkem, ostatní jeho chování vnímají jako omezující, dusivé, je pro ně žábou na prameni, na které jsou ostatní členové rodiny nejen ohledně peněz závislí. Velcí utráceči dokáží naopak v těch nejbližších vyvolávat úzkost a vztek, pocit bezpečí narušuje strach z dluhů a půjček. Se závislostí je to tu naopak, utráceči se svým chováním dostávají do závislosti na svém okolí.

Nejnovější článek

Jana Růžičková

Dívka pod hladinou – příběhy z psychoterapie dospívajících

Kolegyně Jana Růžičková, dětská psycholožka a psychoterapeutka, vydala knihu příběhů z psychoterapeutické praxe, kde autorka čtivou formou sdílí své zkušenosti s prací s dospívajícími, kteří už nejsou tak úplně děti a ještě nejsou dospělí… Více o knize najdete zde  

Další články

Každý má občas špatnou náladu, nebo se cítí smutný; má „depku“. Když má ale člověk depresi, měl by co nejdříve vyhledat pomoc psychologa. Jak poznat rozdíl mezi depkou a depresí? Smutek je normální lidská emoce, všichni jsme ji zažili a…

OLYMPUS DIGITAL CAMERA Kdo nebo co je normální či nikoliv není někdy úplně jednoduché posoudit. Existují různé pohledy na normalitu, záleží na tom, ze kterého úhlu se psycholog na tento problém dívá. Normální je to, co dělá nebo jak myslí…

Víte, že vaše pocity únavy, rozladění, podrážděnosti či špatné soustředění může souviset s hromaděním napětí ve vašem těle? Děje se tak často v důsledku stresu. Někdy si uvědomujeme spíše následky, než to, že nás něco stresuje. Jak působí relaxace a…

Comments are closed.