Závislost na nakupování neboli oniománie se v dnešní době stává čím dál častější. Když člověk překročí meze běžného konzumu a k závislosti se „pronakupuje“, cesta zpátky není lehká a vyžaduje pomoc psychologa. Lidé se závislostí na nakupování bývají někdy označováni jako shopaholici.

Shopaholik, na rozdíl od běžného nakupujícího, už před samotným nákupem věnuje této aktivitě nepřiměřenou přípravu; stará se třeba i o to, co si na nakupování vezme na sebe. Samotný nákup pak provází radost a nadšení, člověk kupuje věci, které vůbec nepotřebuje, neplánoval je koupit, a možná na ně ani nemá peníze. Skončí pak se spoustou věcí, pro které nemá využití, a ty se pak často válí doma v taškách, které po nákupu ani neotevřel.

Předmět nakupování může být různý. Od potravin přes oblečení a kosmetiku až po elektroniku nebo dokonce zbraně.

Závislost na nakupování může člověk uspokojovat jak v kamenných obchodech, tak na internetu, kde je nakupování ještě snáze přístupné.

Po nákupu, který shopaholikovi pomohl se uklidnit, snížit stres a napětí, se naopak objevují pocity viny, úzkosti a smutku. Ty pak vedou k tomu, že se závislý za své nákupy stydí a nejraději by pořízené zboží někam schoval.

Přehnané nakupování také často vede k finanční tísni, jelikož člověk není schopen se včas zastavit. V takovou chvíli už je řešení situace více než nutné.

V boji se závislostí se dá pomoci omezením „pokušení“, omezením kontaktu s předmětem závislosti. Jde to ale s nakupováním? Člověk se závislostí na alkoholu může přestat pít, kuřák může přestat kouřit. Nakupování se ale člověk v běžném životě nevyhne, a proto je nutné, aby k němu měl zdravý přístup. Neváhejte se proto s žádostí o pomoc obrátit na odborníka.

[Tereza Vizinová]