V knihách i na internetu si můžeme přečíst řadu doporučení, jak lépe usínat, ale málokde narazíme na povídání o lepším probouzení. Přitom „dobře se probudit“ znamená cítit se po ránu odpočinutý a fit, s dobrou náladou se pustit do nového dne.

Na dobré probouzení má vliv délka a kvalita spánku, čas probuzení a naše celková psychická kondice. Je důležité vědět, že všechny tyto věci můžeme podle psychologů sami ovlivnit a postarat se tak o příjemnější start do nového dne.

• Délka spánku – každý člověk potřebuje spát určitou dobu, to ovlivňuje věk a individuální nastavení člověka. Nejvíce spí novorozenci (asi 20 hodin denně), nejméně pak senioři (5 – 7 hodin denně). Dospělý člověk potřebuje spát průměrně 8 hodin, ale je to různé, říká se, že Napoleonovi stačily čtyři hodiny spánku, někteří spavci prospí 10 hodin. Nemůžeme se naspat do zásoby, už po dvou dnech nedostatku spánku výrazně cítíme spánkový deficit, projeví se to i na ranní únavě, špatné náladě a zpomaleném tempu.
• Kvalita spánku – výživný a zotavující spánek je takový, při kterém se několikrát za noc vystřídá povrchnější spánek, ve kterém se nám pohybují oční víčka a zdají se sny (REM), a hluboký spánek, ve kterém zjednodušeně řečeno prostě vypneme (NON-REM). Potřebujeme oba druhy spánku, jinak si neodpočineme. Kvalitu spánku snižuje krátká doba na spaní, rušivé vjemy z okolí (hluk, světlo, horko či zima), prášky na spaní, alkohol, přecpaný žaludek při usínání, drogy.
• Čas probouzení souvisí obecně jednak s naším biologickým nastavením, zda jsme sovy či skřivani (přirozeně bychom chodili spát pozdě a ráno si přispali nebo chodili spát brzy a ranní brzké vstávání by nám nevadilo). Dále pak záleží, v jaké fázi spánku nám zazvoní budík. Když se vzbudíme v REM fázi (kdy se nám zdají sny), probouzení bude snadné. Z hlubokého spánku se probouzíme těžko, nepříjemně a delší dobu nám trvá, než se probereme. Některé chytré budíky (často aplikace na mobilních telefonech) dokážou rozpoznat fázi našeho spánku a probudit nás v nejbližší REM fázi k nastavenému času buzení.
• Celková psychická kondice – usínání, ale i probouzení ovlivňuje výrazně náš psychický stav, pokud prožíváme více úzkosti nebo jsme depresivní (trápíme se, vidíme věci černě, nic nás nebaví, nedokážeme se soustředit atd.), budeme se probouzet předčasně (nedospíme) nebo bude pro nás extra těžké reagovat na budík a vstát z postele. V noci nás mohou strašit noční můry či noční děsy, další den pro nás bude dalším utrpením, do kterého se probouzíme velmi unavení, bez energie.

Někteří lidé jsou na „dobré probuzení“ zvláště citliví, často mluví, že vstali špatnou nohou a mají teď „den blbec“. Jiní lidé zase říkají, že jsou každé ráno po nějakou dobu „nepoužitelní“ nebo rovnou „podráždění“, nemá se na ně mluvit, nemá se po nich nic chtít, než se jejich mozek zahřeje do provozní teploty. Ve většině případů se dá s těmito ranními stavy něco dělat.

Když budeme vědět, že dostatečně dlouhý čas na spaní a klidné prostředí jsou pro náš spánek velmi důležité, zařídíme se podle toho. Je-li ranní probouzení pro nás každodenním horrorem, zredukujeme požívání alkoholu, nebudeme jíst dvě hodiny před spaním, vyzkoušíme aplikaci na našem chytrém telefonu pro optimální načasování budíku podle fáze našeho spánku. Psychickou kondici zlepšíme včasným řešením problémů, lepší životosprávou či návštěvou u psychologa.

Postarat se o naše lepší ranní probouzení znamená postarat se lépe o sebe i o naše blízké.