TOPlist

Děti méně čtou, ovlivní to nějak jejich zdravý vývoj?

proč děti nečtouTo, že dnes děti méně čtou, není nic nového. Vidí to rodiče i učitelé na základních a středních školách. Knihy vystřídaly časopisy, internetový obsah to také nezachrání, stále roste popularita sledování videa. Bude to mít nějaký vliv na vývoj dětské psychiky?

Čtení psaného textu je z hlediska vývoje lidského druhu obrovským skokem, zároveň velmi mladou dovedností. Nejde jen o to, že jsme schopni takto využít v mnohem větší míře zkušenosti a znalosti našich předků, ale také určitým způsobem cvičíme náš mozek.

Z hlediska psychologie je čtení textu docela složitý proces, který ovšem zvládne obstojně už osmileté dítě, některé nadané děti plynule čtou už v pěti letech. Učením se číst a samotným čtením cvičíme a rozvíjíme podle psychologů:

  • Senzo-motorickou koordinaci – abychom udrželi oči na řádku, dokázali plynule pohybovat okem a hlavou a sledovat tak text, musíme zapojit a sladit zrakový vjem a řadu svalů v obličeji a oblasti krku.
  • Pozornost a paměť – cvičíme a rozvíjíme schopnost zapamatovat si to, co si přečteme (učení), mít z toho celkový dojem, být zaujatý čteným textem (při čtení příběhu).
  • Inteligenci – čtením si rozšiřujeme a procvičujeme slovní zásobu a zacházení s jazykem obecně, verbální inteligence je velmi důležitá pro schopnost navazovat vztahy s druhými, dobře se domluvit, cítit se sebejistý, umět druhé mluvením zaujmout, ventilovat své pocity.
  • Představivost – na papíře (na obrazovce monitoru či elektronické čtečky) jsou informace, které si v hlavě dotváříme svou fantazií. Na rozdíl od naservírovaných obrazů ve filmu si představy vytváříme sami, čímž rozvíjíme svou schopnost kreativity, která je v životě velmi důležitá v práci nebo např. při výchově dětí.
  • Pocity naplnění a inspirace – pokud čteme beletrii, máme na sdílení radostí a starostí našeho knižního hrdiny mnohem více času než při sledování filmové podoby románu či povídky. Pokud se s hrdinou ztotožníme (najdeme se v něm), může nás jeho příběh více inspirovat, protože se jím necháme prostě více pohltit (aktivně dotváříme vlastní fantazií postavy i prostředí, déle prožíváme emoce.

Čtení knih není podle psychologů jedinou aktivitou, při které cvičíme  koordinaci očí a svalů, paměť, pozornost, intelekt, kreativitu a představivost a získáváme pocit naplnění a blízkosti s jiným příběhem. Na druhou stranu je to velmi efektivní nástroj pro rozvoj velmi důležitých složek naší psychiky, navíc to může být zábavné a poučné. Výzkumy potvrzují, že děti, které odmala více čtou, dokáží lépe komunikovat a lépe využijí svůj potenciál pro studium.

Čtení knih využívá psycholog i k léčbě duševních poruch. Kromě zvyšování mozkové aktivity se zde využívá právě schopnost člověka inspirovat se jiným příběhem. Pomocí biblioterapie můžeme získat jiný pohled na naší životní situaci, tzv. náhled, a také inspiraci pro řešení problému.

Společné čtení pohádek a dětských knížek doporučují také dětští psychologové pro dobrou atmosféru v rodině, často jde o rituál, zlepšující usínání malých dětí. Velkou roli tu hraje hlas rodiče, později mají děti blíže k vlastnímu čtení, protože jsou pro ně v tomto rodiče vzorem.

Nejnovější článek

test

Trasování očima psychologů – proč málo trasujeme a jak to zlepšit

Princip trasování je jednoduchý – je potřeba co nejrychleji identifikovat a izolovat potenciálně nakažené osoby, které byly ve významném kontaktu s infekčním člověkem. Pokud se to podaří dostatečně rychle a efektivně, je možné úspěšně zamezit nekontrolovatelnému šíření nákazy Celý článek najdete na webu BISOP – zde Máte-li sami zkušenost s komunikací s hygienickou stanicí, můžete pomoci vyplněním anonymního dotazníku, data zpracuje BISOP pro zlepšení práce hygieny při trasování. Načítání…

Další články

Chcete si poslechnout rozhovor s psychologem Janem Kulhánkem, který byl hostem Českého rozhlasu Region? Tématem pořadu byla sociální fobie – strach projevit se před druhými lidmi. Tento problém může mít velmi závažné důsledky na kvalitu života, přitom jej lze zvládnout….

Když přišel první lockdown, založil bezplatnou linku pomoci. Lidé volali kvůli strachu z nákazy, osamění, ale i problémům s rodinným soužitím. Teď je ale situace jiná, tvrdí psycholog Jan Kulhánek z Psychoterapie Anděl. Soudržnost a boj proti společnému nepříteli −…

Psychoterapeut Jan Kulhánek tvrdí, že odpovídat na tyto citlivé otázky může být velká legrace, občas vás ale taky zaženou pěkně do kouta. Kdy je ten správný čas začít vysvětlovat? Jak dítěti vysvětlit jeho příchod na svět? U těch nejmenších si…

Post Tagged with
Comments are closed.