TOPlist

Děti méně čtou, ovlivní to nějak jejich zdravý vývoj?

proč děti nečtouTo, že dnes děti méně čtou, není nic nového. Vidí to rodiče i učitelé na základních a středních školách. Knihy vystřídaly časopisy, internetový obsah to také nezachrání, stále roste popularita sledování videa. Bude to mít nějaký vliv na vývoj dětské psychiky?

Čtení psaného textu je z hlediska vývoje lidského druhu obrovským skokem, zároveň velmi mladou dovedností. Nejde jen o to, že jsme schopni takto využít v mnohem větší míře zkušenosti a znalosti našich předků, ale také určitým způsobem cvičíme náš mozek.

Z hlediska psychologie je čtení textu docela složitý proces, který ovšem zvládne obstojně už osmileté dítě, některé nadané děti plynule čtou už v pěti letech. Učením se číst a samotným čtením cvičíme a rozvíjíme podle psychologů:

  • Senzo-motorickou koordinaci – abychom udrželi oči na řádku, dokázali plynule pohybovat okem a hlavou a sledovat tak text, musíme zapojit a sladit zrakový vjem a řadu svalů v obličeji a oblasti krku.
  • Pozornost a paměť – cvičíme a rozvíjíme schopnost zapamatovat si to, co si přečteme (učení), mít z toho celkový dojem, být zaujatý čteným textem (při čtení příběhu).
  • Inteligenci – čtením si rozšiřujeme a procvičujeme slovní zásobu a zacházení s jazykem obecně, verbální inteligence je velmi důležitá pro schopnost navazovat vztahy s druhými, dobře se domluvit, cítit se sebejistý, umět druhé mluvením zaujmout, ventilovat své pocity.
  • Představivost – na papíře (na obrazovce monitoru či elektronické čtečky) jsou informace, které si v hlavě dotváříme svou fantazií. Na rozdíl od naservírovaných obrazů ve filmu si představy vytváříme sami, čímž rozvíjíme svou schopnost kreativity, která je v životě velmi důležitá v práci nebo např. při výchově dětí.
  • Pocity naplnění a inspirace – pokud čteme beletrii, máme na sdílení radostí a starostí našeho knižního hrdiny mnohem více času než při sledování filmové podoby románu či povídky. Pokud se s hrdinou ztotožníme (najdeme se v něm), může nás jeho příběh více inspirovat, protože se jím necháme prostě více pohltit (aktivně dotváříme vlastní fantazií postavy i prostředí, déle prožíváme emoce.

Čtení knih není podle psychologů jedinou aktivitou, při které cvičíme  koordinaci očí a svalů, paměť, pozornost, intelekt, kreativitu a představivost a získáváme pocit naplnění a blízkosti s jiným příběhem. Na druhou stranu je to velmi efektivní nástroj pro rozvoj velmi důležitých složek naší psychiky, navíc to může být zábavné a poučné. Výzkumy potvrzují, že děti, které odmala více čtou, dokáží lépe komunikovat a lépe využijí svůj potenciál pro studium.

Čtení knih využívá psycholog i k léčbě duševních poruch. Kromě zvyšování mozkové aktivity se zde využívá právě schopnost člověka inspirovat se jiným příběhem. Pomocí biblioterapie můžeme získat jiný pohled na naší životní situaci, tzv. náhled, a také inspiraci pro řešení problému.

Společné čtení pohádek a dětských knížek doporučují také dětští psychologové pro dobrou atmosféru v rodině, často jde o rituál, zlepšující usínání malých dětí. Velkou roli tu hraje hlas rodiče, později mají děti blíže k vlastnímu čtení, protože jsou pro ně v tomto rodiče vzorem.

Nejnovější článek

O snech a snění (podcast)

Zajímají vás sny? Vrtá vám někdy hlavou, proč se vám zrovna tohle zdálo? Poslechněte si epizodu o snech – povídání s psychoterapeutem Janem Kulhánkem – v podcastu MUDrování Poslechnout podcast  

Další články

Sebevědomí dítěte a jejich rodičů – dětský psycholog Problémy se spánkem jsou zdánlivě běžnou součástí života moderního člověka. Lidé trpící poruchami spánku mají problém večer usnout i přesto, že se cítí unavení, často se v noci budí, nebo se vzbudí…

Jedna z mnoha definic popisuje rodinnou terapii jako přístup zaměřený na změnu symptomatického chování a na vztahové problémy v rodinných a sociálních systémech v souvislosti s psychickou poruchou nebo somatickým onemocněním jednotlivce nebo více členů rodiny. Předpokládáme, že na vzniku a průběhu nemoci se…

OLYMPUS DIGITAL CAMERA Kdo nebo co je normální či nikoliv není někdy úplně jednoduché posoudit. Existují různé pohledy na normalitu, záleží na tom, ze kterého úhlu se psycholog na tento problém dívá. Normální je to, co dělá nebo jak myslí…

Post Tagged with
Comments are closed.