Ke zdravému životnímu stylu určitě patří také kvalitní a pravidelné stravování. Psychologové dobře vědí, že to, jak o sebe pečujeme při výběru potravin, skladbě jídla a pravidelnosti ve stravování, se učíme odmala. Nejen naše rodina, ale i atmosféra kolem společného jídla a vzdělávací instituce mají vliv na složení stravy dětí, stravovací návyky a zacházení s jídlem jako s výchovným prostředkem.

Složení stravy a stravovací návyky obecně celkem jasně ovlivňují tělesné zdraví dětí, ovšem tělo a psychika jsou spojené nádoby. Nadbytek cukru a tučného jídla vede k obezitě, která má zásadní vliv na schopnost hýbat se, což společně se samotnými tělesnými proporcemi děti handicapuje mezi vrstevníky, stávají se terčem posměšků, někdy i šikany v kolektivu. Existují výzkumy, které tvrdí, že nadbytek cukru ve stravě předškolních dětí vede k hyperaktivitě a snížené pozornosti (ADHD). Smažená jídla jsou zase těžká pro trávení a obvykle zabírají v žaludku místo pro hodnotnější stravu (ovoce, zeleninu), což vede při časté konzumaci k trávicím potížím a problémům způsobeným nedostatkem vitamínů a jiných živin. Na psychice se to projeví zvýšenou únavou a podrážděností. Podobný vliv má také nepravidelná strava či přejídání se.

Školní jídelny mají různou úroveň kvality jídla, velikosti porcí i samotného prostředí pro konzumaci. Nejde jen o „zdravé jídlo“, ale také o dostatečně velké porce, přiměřený klid a dost času na snědení oběda. Ze své praxe jsem zaznamenal poměrně velké rozdíly jak v kvalitě jídla ve školních jídelnách, tak také v přístupu školy k obědům samotným – některé školy prostě nedají žákům dost času mezi 12 a 13 hodinou, kdy je čas na oběd. Do jisté míry to kopíruje trend řady pracovišť a také životní styl mnoha lidí – jíst za běhu, jíst později odpoledne, oběd vynechávat.

I když mají děti ke školní jídelně často různé výhrady, je tento způsob stravování se během týdne ten nejjednodušší, jakým lze dětem zajistit vyváženou, teplou a pravidelnou stravu v dostatečném množství.

V dospívání může nedocházení do školní jídelny rodiče upozornit na výraznější změny ve stravovacích návycích dítěte či na omezování se v jídle (dietování), což může být v některých případech začátek rozvoje poruchy příjmu potravy.