Školní jídelny a pravidelné stravování dětí
Ke zdravému životnímu stylu určitě patří také kvalitní a pravidelné stravování. Psychologové dobře vědí, že to, jak o sebe pečujeme při výběru potravin, skladbě jídla a pravidelnosti ve stravování, se učíme odmala. Nejen naše rodina, ale i atmosféra kolem společného jídla a vzdělávací instituce mají vliv na složení stravy dětí, stravovací návyky a zacházení s jídlem jako s výchovným prostředkem.
Složení stravy a stravovací návyky obecně celkem jasně ovlivňují tělesné zdraví dětí, ovšem tělo a psychika jsou spojené nádoby. Nadbytek cukru a tučného jídla vede k obezitě, která má zásadní vliv na schopnost hýbat se, což společně se samotnými tělesnými proporcemi děti handicapuje mezi vrstevníky, stávají se terčem posměšků, někdy i šikany v kolektivu. Existují výzkumy, které tvrdí, že nadbytek cukru ve stravě předškolních dětí vede k hyperaktivitě a snížené pozornosti (ADHD). Smažená jídla jsou zase těžká pro trávení a obvykle zabírají v žaludku místo pro hodnotnější stravu (ovoce, zeleninu), což vede při časté konzumaci k trávicím potížím a problémům způsobeným nedostatkem vitamínů a jiných živin. Na psychice se to projeví zvýšenou únavou a podrážděností. Podobný vliv má také nepravidelná strava či přejídání se.
Školní jídelny mají různou úroveň kvality jídla, velikosti porcí i samotného prostředí pro konzumaci. Nejde jen o „zdravé jídlo“, ale také o dostatečně velké porce, přiměřený klid a dost času na snědení oběda. Ze své praxe jsem zaznamenal poměrně velké rozdíly jak v kvalitě jídla ve školních jídelnách, tak také v přístupu školy k obědům samotným – některé školy prostě nedají žákům dost času mezi 12 a 13 hodinou, kdy je čas na oběd. Do jisté míry to kopíruje trend řady pracovišť a také životní styl mnoha lidí – jíst za běhu, jíst později odpoledne, oběd vynechávat.
I když mají děti ke školní jídelně často různé výhrady, je tento způsob stravování se během týdne ten nejjednodušší, jakým lze dětem zajistit vyváženou, teplou a pravidelnou stravu v dostatečném množství.
V dospívání může nedocházení do školní jídelny rodiče upozornit na výraznější změny ve stravovacích návycích dítěte či na omezování se v jídle (dietování), což může být v některých případech začátek rozvoje poruchy příjmu potravy.
Nejnovější článek
Děti a rodiče v rozmanitých rodinách
Psycholog a psychoterapeut Jan Kulhánek vydal knihu, ve které čtivým a srozumitelným způsobem popisuje psychologii dnešní rodiny, vztahy mezi dětmi a rodiči. V knize zúročuje svou více než dvacetiletou zkušenost s prací s dětmi a rodinami. Kniha přináší jedinečný vhled do světa rodinných vztahů a jejich proměn v kontextu moderní společnosti. Autor, zkušený psychoterapeut a klinický psycholog Jan Kulhánek, se věnuje různým podobám rodinných struktur, přičemž zkoumá tradiční i netradiční modely, jako jsou multikulturní rodiny, stejnopohlavní páry, polyamorní vztahy či patchworkové…
Další články
Zvládání dlouhodobé karantény je samozřejmě velice individuální záležitost. Přesto existují tipy, na kterých se řada psychologů shodne. Jedním z nich je dodržování určitého denního režimu. Jan Kulhánek k němu přidává ale i takzvanou informační dietu. Celý článek a video najdete…
Není to jen smutná nálada – projevem deprese může být i napětí, zlost, lítost nebo velká únava. „Celý den trávím v posteli, často ani celý den nejím, protože nemám chuť k jídlu, vynechávám hygienu, protože na to prostě nemám sílu…“…
Psychologická pomoc nespočívá pouze v léčbě duševních poruch či v krizové intervenci. Psycholog může pomáhat klientovi osvojit si nové dovednosti, užitečné pro zvládání nejrůznějších životních situací. Studium na střední škole (zejména gymnáziu) je sice náročné – stále se zvyšují požadavky…






