Má moje dcera anorexii?

nutriční terapeutŠÁRKA JAKEŠOVÁ – NUTRIČNÍ TERAPEUT A SPECIALISTA NA PORUCHY PŘÍJMU POTRAVY, více informací zde

V poradně se často potkávám s rodiči dívek, kteří mi popisují, že se problém u jejich dcery rozjel na jaře. Obvykle se s nimi uvidím až za půl roku, nebo později, po hospitalizaci. Bohužel čím déle problém trvá, tím déle pak trvá práce na jeho odstranění a je pravděpodobnější hospitalizace. Při odkládání terapie se také obvykle musí podílet na odstranění poruchy více odborníků. K úspěchu terapie je nutné zapojení a spolupráce rodiny.

Co je anorexie?

Mentální anorexie je porucha příjmu potravy charakterizovaná úmyslným snižováním hmotnosti a intenzivním strachem z nárůstu hmotnosti, i když nemocný trpí podváhou. Nejčastěji se objevuje u dospívajících dívek.

Čeho si jako rodič mohu všimnout?

Především náhlé ztráty hmotnosti. Rodiče ale často hovoří o tom, že si tohoto nemohli všimnout, protože dceru vídají vždy oblečenou. Tak dojde k odhalení po několika měsících buď u pediatra na pravidelné prohlídce, nebo náhodně, když dceru uvidí třeba v prádle.

Dávno předtím, než dojde k markantnímu zhubnutí, je náhlý zájem o diety a jejich zkoušení. Také čtení etiket a vybírání potravin podle kalorií, nebo přehnaný zájem o zdravou stravu. Později pak vynechávání určitých jídel, jako jsou třeba přílohy, bílé pečivo, sladké. K tomu se přidá postupné zmenšování porce.

Upozornit vás může i zájem o alternativní způsoby stravování jako je vegetariánství nebo veganství. Jako nutriční terapeut nepopírám etickou otázku, která k těmto stravovacím směrům vede. Často u nemocných jde o myšlenku na zhubnutí právě prostřednictvím alternativní výživy. A teprve následně jde až o zvířátka.

Co by ale rodičům mělo zásadně naznačit, že něco není v pořádku – je vyhýbání se společnému jezení, zvláště s výmluvou, že dcera nyní nemá hlad a sní si to později. Dále vynechávání jídel, nošení nesnězených svačin ze školy, které mohou také končit v koši na odpadky.

Co s dívkami na konzultaci často řešíme, jsou jejich kamarádské vztahy. Onemocnění totiž také vede k uzavření se do sebe. Časté je trávení stále více času na internetu. Škodlivý je zvláště instagram a sociální sítě a skupiny zabývající se jídlem, hubnutím, cvičením… Díky médiím, upraveným obrázkům a zavádějícím informacím na internetu si postupně budují k nereálné představy o těle. Jako rodičům by vám také nemusela uniknout častá kontrola hmotnosti, klidně i několikrát za den.

Co k onemocnění vede?

Onemocnění se objevuje u dívek obvykle v období začátku dospívání. Kromě toho, že je toto období náročné po psychické stránce, dochází i k viditelným tělesným změnám. Spouštěčem zájmu o svou postavu a hubnutí může být i nevinná poznámka týkající se celkových tělesných změn, nebo určitých partií. Často bohužel nevhodnou poznámku pronese někdo z rodičů, či příbuzných, trenér, učitel, přítel, ale i spolužáci ve škole.

Často se také zmiňuje začátek potíží s přechodem na novou školu, obvykle s náročnějším studiem. Aby toho nebylo málo, vysoké nároky mají i rodiče a důraz je kladen především na úspěch a perfekcionismus. Nepřekvapí tak, jak málo volného času dívky mají, protože mimo školu hodně času tráví sportem, nebo zájmovými kroužky.

Další důležitou kapitolou je sounáležitost rodiny a společné trávení času. Někdy rodiče ani nemohou problém s jídlem u své dcery odhalit včas, protože rodina se prostě nesejde u jídla pohromadě. Hubnutí u mladé dívky pak může být jen prosté volání po pozornosti rodičů, o které si jinak neumí sama říct.

Diety – jsou běžnou normou a drží je buď jeden z rodičů, nebo oba. U dospělých klientek překvapivě často slýchám, jak její matka často držela dietu, nebo že s dietou začala v pubertě se svou matkou. Dívky tak dostanou vštípeno, že držet dietu je běžné. Do budoucna pak nevědí, jak vlastně vypadá správná velikost porce, nebo o čem je zdravé stravování.

Kdy se mít opravdu na pozoru?

Při ztrátě menstruace. Dále pak při častých průjmech, nechutenství, nadýmání a bolesti břicha, nutkání na zvracení, nebo zvracení (po jídle).

Jak to řešit?

Neodkládat – hrajete o čas. Především když uvidíte jakoukoliv změnu v chování spojenou s jídlem, vnímáním postavy. Můžete se obrátit především na pediatra. Ten by měl zhodnotit růst, tělesnou hmotnost a vývoj, případně provést krevní testy a doporučit další postup.

Pokud třeba rodina prošla těžkým obdobím (rozvod, úmrtí, těžké nemoci) je velmi vhodný odborník přes duši – psycholog, psychoterapeut, psychiatr. Tuto pomoc také vyhledejte, pokud změny a onemocnění trvají déle než 3 měsíce.

Nutričního terapeuta vyhledejte hned na začátku. Pomůže vám s nastavením jídelníčku a režimovými opatřeními. Správně nastavená hlavně dostatečná a pestrá výživa zajistí zlepšení jak po psychické, tak fyzické stránce. Tato odbornost patří mezi zdravotnické profese, přesto je výhodou najít nutričního terapeuta specializujícího se na poruchy příjmu potravy. Výživový poradce, často v těchto případech spíš uškodí, než pomůže.

Jedna, nebo dvě nutriční konzultace nikam nevedou. Terapie není ale jen o zvyšování hmotnosti, ale také její udržení a zajištění zdravého náhledu na postavu a zbavení se strachu z jídla. Je třeba nastavit velikost porcí, zajistit pestrost stravy a hlavně udržitelnost. Proto jsou doporučené pravidelné kontroly po určité období. Úspěšná terapie je především o zapojení a spolupráci ze strany rodiny.