TOPlist

Černobílý pohled na svět

dalekohled.pngVětšina dospělých si myslí, že dětské vnímání světa se od toho jejich „dospělého“ pohledu hodně liší. Děti v předškolním věku mají dominantní magické myšlení a i v dnešním světě je ten jejich plný kouzel a skřítků, děti do puberty vnímají své rodiče jako velmi mocné a dokonalé, svět je srozumitelný, protože hrdinové jsou dobří a draci zlí.

Puberta a věk dospívání se podle psychologů i většiny rodičů vyznačuje intenzivním hledáním si svého místa mezi ostatními, což se projevuje srovnáváním se s autoritami a vymezováním se vůči nim – rodiče a učitelé mají najednou nedostatky a chyby, které dříve nebyly nějak vidět. Také se dospívající navzájem hodně srovnávají a k vzájemnému hodnocení používají docela přísná a zároveň jednoduchá kritéria. A nakonec při potvrzování sebe sama potřebují mít na věci kolem sebe svůj názor – svět nějak uchopit a rozumět mu.

Úsudky dětí bývají jednoduché, drží se přehledného modelu světa, plného dualistických pojmů a to jak na věcné rovině, tak i psychologické (rovině vnitřního světa). Věci a lidé jsou dobří nebo zlí, jídlo je dobré nebo nedobré, situace vyvolávají radost či smutek, těšení nebo strach… Vše je velmi často ČERNÉ či BÍLÉ.

Teenageři se v pubertě radikalizují, hodnotí složitější věci či situace a zároveň jejich ČERNÁ je černější a BÍLÁ bělejší. Pokud má někdo v tomto věku vyjádřit před druhými svůj názor, musí být dostatečně pádný, často až radikální, aby obstál před ostatními. Během dalších let se mladí dospělí učí, že existují i jiné polohy než ty krajní, že jsou i jiné barvy než černá a bílá, že slovo kompromis není sprosté slovo.

Mnoho dospělých toto ví, ale vnitřně zůstává v prožívání a hodnocení světa dětmi. Barevnost, ale i složitost skutečného světa dospělých takové lidi ubíjí a unavuje, mají potřebu st na psychologické rovině zjednodušovat a věřit snadným vysvětlením a snadným řešením. Vlastně jsou takoví lidé náchylnější k manipulaci, pokud jim někdo dostatečně věrohodně slíbí, že dokáže svět zjednodušit do kategorií ČERNÁ / BÍLÁ a také poradí, jak se přidat k té správné straně.

Dospělý s dětským vnímáním a hodnocením světa je náchylný dělat několik „kognitivních chyb“ – dopouštět se častěji chyb v myšlení a vnímání, které vedou k chybným závěrům. Mezi ně patří:

  • Zobecňování: Z jednotlivého případu udělají pravidlo, zákonitost, pokud jim to zapadá do černobílého modelu světa. Vzniká tak spousta předsudků.

  • Značkování (Labeling): Vytváření nálepek a podle nich pak třídit lidi ve společnosti, dnes u nás velmi populární jev.

  • Výběrové (selektivní) vnímání: Všímáme si prostě jen toho, co zapadá do našeho pohledu na svět – ženy, které chtějí otěhotnět, vidí na ulici samé dětské kočárky, nešťastní krátce po rozchodu potkávají samé zamilované páry…

Dnešní svět se záplavou informací a desinformací je opravdu složitý a je lákavé podlehnout klamné představě, že ho lze výrazně zjednodušit. Lidé s výrazným černobílým myšlením vnitřně nedozráli k dospělému pohledu na svět, který nezná jen protiklady, ale i střed a odstíny. Psychologové a psychoterapeuti vědí, že taková vlastnost bývá součástí některých typů poruchy osobnosti, takoví lidé bývají kromě radikálních úsudků málo přizpůsobiví ve vztazích a ve svých výrocích při dostatečné inteligenci velmi přesvědčiví.

Nejnovější článek

test

Trasování očima psychologů – proč málo trasujeme a jak to zlepšit

Princip trasování je jednoduchý – je potřeba co nejrychleji identifikovat a izolovat potenciálně nakažené osoby, které byly ve významném kontaktu s infekčním člověkem. Pokud se to podaří dostatečně rychle a efektivně, je možné úspěšně zamezit nekontrolovatelnému šíření nákazy Celý článek najdete na webu BISOP – zde Máte-li sami zkušenost s komunikací s hygienickou stanicí, můžete pomoci vyplněním anonymního dotazníku, data zpracuje BISOP pro zlepšení práce hygieny při trasování. Načítání…

Další články

Zvládání dlouhodobé karantény je samozřejmě velice individuální záležitost. Přesto existují tipy, na kterých se řada psychologů shodne. Jedním z nich je dodržování určitého denního režimu. Jan Kulhánek k němu přidává ale i takzvanou informační dietu. Celý článek a video najdete…

Selfie je označení pro fotografování sebe sama, dnes většinou pomocí chytrého telefonu či digitálního fotoaparátu. Jde o velký fenomén posledních let, který vzbuzuje nadšení, ale také pochybnosti a negativní komentář. Má k fenoménu Selfie co říci psychologie? Vzpomínám si na polovinu…

Chcete si poslechnout rozhovor s psychologem Janem Kulhánkem, který byl hostem Českého rozhlasu Region? Tématem pořadu byla sociální fobie – strach projevit se před druhými lidmi. Tento problém může mít velmi závažné důsledky na kvalitu života, přitom jej lze zvládnout….

Comments are closed.